Email, který potěší!

V tomto měsíci mi přišel email:

Dobrý den, paní ředitelko, chtěla jsem Vám moc poděkovat za Vaši péči o děti. Je o ně moc hezky postaráno. Mají bohatý program a paní učitelky se k nim chovají s respektem. To není samozřejmostí a já vidím v posledních letech velký posun.

Děkuji a přeji hezký den.

Sousedka s MŠ

Takže tento měsíční výhled patří jim. Nezbývá mi, než se přidat k poděkování milé paní sousedky a vyjádřit vděčnost nad tím, že všechny děti v naší školce mohou mít úsměv na tváři.

Jen tak dál!

                                        Markéta Exnerová Požická

Oranžový Bertík

S Bajajou, za svou vlastní odvahou!

Karta pro měsíc březen byla ODVAHA S JIRKOU, kde se Bertík ve svých představách promění v Bajaju a snaží se přemoct hrozivého draka. A protože děti chtěly být odvážné jako Bertík, tak se také proměnily v rytíře a vydaly se za drakem, který se schoval ve školce. A jaké to bylo? Na to jsme se zeptaly přímo dětí:

1. Ve školce byl opravdu drak? A kde?

A: Ano, byl. Nahoře na půdě.

2. Jak vypadal?

S: Byl zelený a rozzlobený.

O: Zelený a křičel. Měl 4 hlavy.

3. Jaké to pro tebe bylo, vydat se za drakem? Bál jsi se?

H: Já jsem se poprvé bál, ale pak jsem to zvládnul.

O: Já čekal na kamaráda na schodech.

4. Co pro tebe teda znamená odvaha? 

A: Že se nebojíš, že to dokážeš a že si věříš.

S:  Aby sis věřil a nebál se.

H: Být odvážný jako rytíř nebo Bajaja.

Zelený Bertík

Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy

V přírodě jsme začali pozorovat první kytičky. První kytičky, které jsme na zahradě našli, byly sněženky a bledule. Po chvíli na zahradě slyším: ,,Paní učitelko? My jsme zahrobily tu sněženku, protože ji někdo zašlápnul, tak ať se má ta kytička hezky, tak jsme ji zahrobily.''

Další kytičky, které jsme objevili, byl krokus a talovín. Krokus byl přejmenován na fialku, protože byl fialový. A talovín? Ten si děti nemohly zapamatovat. Ptali jsme se dětí: ,,Děti jak se jmenovala ta žlutá kytička, kterou jsme ráno viděli?'' Děti odpovídaly: ,,taolín, tavolín, talín.''

Modrý Bertík

Modrý Bertík ochutnává

Děti dostaly omalovánky a za každé ochutnání potraviny, si ji mohly vybarvit. Kdo vybarvil všechny zdravé potraviny, mohl si vybarvit celého Bertíka. A co některé děti zjistily?

M: Ochutnal jsem rybu a teď už mi chutná. Mňam mňam.

B: Začala mi chutnat paprika, zkusila jsem i kyselou okurku, ale ta mi pořád nechutná.

J: Ochutnala jsem rybu, kterou jsem dřív nejedla a teď už ji jíst budu :). Začal mi chutnat i bílý jogurt.

V: Zkusila jsem rybu a pořád mi nechutná.

Žlutý Bertík

Pohádkový karneval

V postavy ze známých pohádek se proměnily nejen děti, ale i paní učitelky. U oranžových se z učitelek stala tři prasátka a u žlutých Červená karkulka a babička z pohádky O Koblížkovi. U těchto bytostí děti plnily zajímavé úkoly.

Na závěr karnevalu proběhl divoký tanec, při kterém se všichni vyřádili. Užili jsme si velkou zábavu, děti byly nadšené a spokojené, ze společného setkání zůstanou hezké vzpomínky a povedené fotky.

Tak zase za rok

Únor

A co jsme tedy za tento měsíc stihli? Rozhodně se podařilo rozjet Metodu vědomé stopy pohybu. Organizačně to krásně vychází a předškoláci o tom začínají mluvit, což je jasná známka, že je to oslovilo. Snaží se dodržovat všechna pravidla, aby mělo cvičení i malování co největší smysl a paní učitelky jim po každé stihnou odhalit nějaké další prvky cvičení Čchi-kung.

Během měsíce února děti navšívily knihovnu, někteří i dvakrát. Byli jsme se podívat v Botanické zahradě a zúčastnili jsme se jejich programu o jablíčkách.

Některé děti přivítaly mezi občany Liberce další narozená miminka, masopustně i prostě jen tak karnevalově jsme si užili masek, úkolů a výzev. Zajeli jsme si na výlet a doslova si vychutnali koncert pěveckého sboru Severáček.

A na co bych Vás chtěla nalákat v měsíci březnu? No přeci na velikonoční výstavu: Velikonoce očima dětí, kterou můžete shlédnout na radnici od 19. 3. 2024. A proč? Protože tam naše děti vystavují a věřte, že celé dílo jim dalo obrovskou práci!

Tak neváhejte a běžte se podívat.

                                                    Markéta Exnerová Požická

Zelený Bertík

Zpráva pro MŠMT

V rámci průzkumu o představě budoucího povolání současných předškoláků byla zjištěna zajímavá fakta.

Až 70% respondentů má enormní zájem o profesi veterináře a policisty. Proto prosíme s cca třináctiletým předstihem o zvážení navýšení počtu přijímaných studentů na Fakultu veterinárního lékařství a Policejní akademii. V opačném případě sledujeme pokles zájmu o povolání ,,maminky" (1 dotázaná) a ,,šéfa kempu" (1 dotázaný). Počet zájemců o povolání popeláře a učitelky klesl dokonce na nulu.

Závěrem lze říci, že oblast zdravotnictví (rozuměj pro zvířátka) bude dostatečně zajištěna a ani o bezpečnost státu nemusíme mít strach. Nicméně data v rámci průzkumu se mohou i nadále měnit dle současných trendů, proto budeme tuto oblast pravidelně sledovat a o výsledcích informovat.

Žlutý Bertík

Cesta do ZDRAVOSVĚTA.

Děti se na pohádkový výlet velmi těšily, protože už dlouho dopředu jsme si ve školce četli Starohradské pohádky čaroděje Archibalda. Viktorka si knihu na výlet vezla "na tajňáka" v batůžku. Objevovat starohradský pohádkový svět byl velký zážitek.

Oranžový Bertík

Nač má člověk smyslů pět? 

Aby mohl poznat svět!

V dnešní době je velmi populární tzv. SMYSLOHRANÍ. Jedná se o koncepci, která spočívá v tom, že se děti učí novým věcem skrze aktivní zapojení všech svých smyslů. Každé dítě rádo poznává, experimentuje a zkouší nové věci. Chce si věci osahat a vyzkoušet je všemi vjemy. Právě proto děti milují hry v písku a v blátě. Je jim příjemné pracovat s modelínou nebo s kinetickým pískem. Fascinuje je voda, ve které mohou míchat různé lektvary a mnoho dalšího.

A tak jsme si smyslohraní vyzkoušeli i ve školce. Jednalo se o projektový den pro obě budovy, kde se děti seznámily s pěti kamarády (ZRAK, SLUCH, ČICH, CHUŤ, HMAT), kteří jim ukázali, v čem vynikají a provázeli je u všech stanovišť. Děti to moc bavilo, ale i paní učitelky, se mohly kreativně "vyřádit." :) Koho by to zajímalo, může se podívat na webu do "GALERIE RODIČE", kde je spousta fotek.

Modrý Bertík

Výlet do Albrechtic

Myslíme si, že je dětem třeba ukazovat, že české tradice, které navazují na práci našich předků jsou důležité. Je třeba je podporovat, zachovávat a rozvíjet pro další generace.

A leden je za námi!

Máme za sebou polovinu školního roku. Mnoho jsme toho zvládli (děti, rodiče i celý kolektiv MŠ) a mnohé nás ještě čeká. Ráda bych připomenula, že tento rok jsme uvedli v život nový školní vzdělávací program s vlastními kartami ctností a prohloubili tak původní ŠVP v jeho prosociální rovině. Dále bych se ráda zastavila u projektu Ekozahrady vznikajícího ve spolupráci školy a rodičů. Na tomto projektu se průběžně pracuje od září. Cesta k výsledku není jednoduchá, ale stále více se ukazuje, že více hlav víc ví. A v neposlední řadě bych ráda zmínila vzrůstající spolupráci naší školy a zřizovatele. Od letošního školního roku se totiž účastníme nejen vánoční a velikonoční výstavy pořádané na radnici města, ale naše děti zpestřují svým zpěvem a přednesem vítání libereckých občánků.

A co se chystá v druhé polovině školního roku? Mimo jiných, již tradičních aktivit (výlety, projektové dny, školní akademie, rozloučení s předškoláky...) i zavedení Metody vědomé stopy pohybu pro naše předškoláky. Tato metoda je unikátním systémem vymyšleným ak.malířkou Táňou Svatošovou, která si troufla spojit prvky Thai chi, vědomě vedeného pohybu v prostoru motivovaného vizuální představou a následnou mokrou (voda) stopu na velké papírové plochy. Vytvořila tak systém,který přispívá ke zdokonalení hrubé, jemné i grafomotorické dovednosti dětí.

Tak nám držte palce,ať to děti baví a pod naším vedením dosáhnou co nejlepších výsledků!

Markéta Exnerová Požická

Oranžový Bertík

"Vzhůru na pól!"

Jelikož nám leden nenadělil moc sněhu, rozhodli jsme se odcestovat do zemí, kde je sníh celoročně. Pro děti jsme připravily tematický koutek s iglú a zvířátky z polárních oblastí.

Děti si průběžně začaly nosit plyšáky, knihy a věci k tématu, a tak se k nám dostala knížka: "Mlsné medvědí příběhy: Vzhůru na pól!". Potom, co jsme si s dětmi přečetly první kapitolu, hned nám bylo jasné, že chceme s knížkou pracovat cíleně, a tak začalo naše měsíční dobrodružství s medvědy!

Díky, Jonášku, za inspiraci!

Modrý Bertík

Jak bylo na lyžáku?

Všechny děti se za týden naučily lyžovat, a i úplní začátečníci poslední den sjeli "závodní" slalom. Lyžařská škola U Vodárny nám poskytla krásné zázemí a spoustu milých instruktorů.

A nejlepší odměna pro děti? Rodiče, kteří přijdou fandit, jízda na snowtubingu a čokoládová medaile :)

Žlutý Bertík

Zimní olympiáda

Leden se nesl v duchu zimních sportů. Ti, kteří nejeli na lyžařský výcvik, měli týden zimních olympijských her. 

V tělocvičně, na ZŠ Lesní, proběhlo slavnostní zahájení. Nechyběl průvod s olympijským ohněm, olympijská vlajka a samozřejmě zazněla i státní hymna. Před samotnými sporty se děti pořádně procvičily. Následně si vyzkoušely hokejové střílení pukem na bránu, skok do výšky, sjezd po lavičce a slalom na lyžích.

Ve školce se malí sportovci dozvěděli, co znamená fair play, vyrobili si státní vlajku, dozvěděli se, co znázorňují kruhy na olympijské vlajce a mnoho dalšího. Olympijské hry jsme zakončili slavnostním vyhlášením a rozdáním medailí. Jen škoda, že nám nenapadlo moc sněhu, ale i tak jsme si jeden den zaježdíkovali i venku!

Zelený Bertík

Upřímnost s Kačenkou

V lednu jsme se s upřímností potkávali každou chvíli. Nejen na naší kartě ctností a v knížkách, ale i při situacích ve školce jsme pozorovaly, jak umí být děti upřímné a jestli umí říkat pravdu a svůj názor.
Setkali jsme se také s neupřímností. Například když nás lední medvěd s bolavou tlapkou poslal pod Ještěd nalovit mu ryby, protože sám nemůže...po našem návratu přitom už vůbec nevěděl, která tlapa ho vlastně bolela!

Jsme upřímně rády, že se nám povedl týden se zimními sporty, počasí vyšlo nejen dětem na lyžařském kurzu, ale i ostatním sportovcům ze školky. A nejúpřímněji jsme se radovali nejen my, ale i děti z 1. A ZŠ Lesní, které vzala paní učitelka za vysvědčení na tajnou procházku s cílem na zahradě naší školky. Prvňákům (polovina jich je totiž z Bertíka) jsme připravili krátkou stopovanou a oni nám zazpívali a pochlubili se pololetními výsledky. Jeden z nich setkání zhodnotil slovy: "Já měl při zpívání úplně slzy v očích...".

Důvěra s Honzíkem

Děti prohlubovaly své dovednosti při různých projektech, spolupracovaly na vzniku a nácviku adventních koncertů v kostelíku U Obrázku, poznávaly samy sebe v mnoha situacích, které ne vždy byly pro ně komfortní. Učitelky podporovaly sebedůvěru dětí a vedly děti k tomu, aby důvěřovaly svým schopnostem, ale i schopnostem druhých. Nepodceňovat sebe ani druhé je velké téma.

Děti se často setkávají s nedůvěrou v jejich schopnosti, úsudek nebo schopnost něco vykonat či dokázat a na druhou stranu se často musí vyrovnávat s tím, že jsou na ně kladeny nároky, kterým ještě nemohou dostát. Zkrátka čelí nenaplněným představám nás dospělých.

Najít rovnováhu mezi důvěrou v toho malého člověka a uvědoměním si, že je teprve na cestě životem a tudíž má právo chybovat a nebýt dokonalým, je úkolem nás dospělých.

Nový rok sebou vždy přináší naději. Naději, že bude lepší než ten minulý. Já bych nám všem přála neutuchající naději, že najdeme rovnováhu ve výše napsaných dilematech. Naději, že vše dobré, co se snažíme dětem předat, se v nich uloží a najdou to vždy, když to budou potřebovat. A také vědomí, že jsme všichni na cestě a to, jaká bude, je závislé nejen na okolních podmínkách, ale také na nás.

Krásný nový rok všem!

                                                Markéta Exnerová Požická

Rodiče vyprávějí

Vločka padá!

Krátce před Vánoci přišla Rozárka s naléhavou prosbou, že by moc ráda napsala paní učitelce Petře písničku. Maminka vzala papír a poslouchala. Rozárka začala z patra diktovat věty. Slova Rozárka diktovala tak rychle, že je maminka sotva stíhala zapisovat. ¨

Když spadne na zem, udělá se z ní sníh.
Můžeme si hrát na sněhu, můžeme udělat sněhovou kouli.
Sníh je krásně bílý jako mráčky a zoubky.
Vločka je krásně bílá jako sníh.
Na Vánoce někdy padá sníh a někdy taky ne.
V Betlémě v jesličkách leží Ježíšek.
Marie ho kolíbá a Josef mu k tomu zpívá.
U Betléma šli lidi a dali mu dárky.
Tři králové přinesli kadidlo, myrhu a zlato.
Vánoční stromeček je hezky ozdobený.
Ježíšek byl šťastný, poděkoval jim.
Na hodinách ukazuje ručička Vánoce.
Všichni se těší na Vánoce…i já!
Máte rádi Ježíška? Ježíšek je miminko.
Můžete napsat ježíškovi, co od něj chcete k Vánocům.
Těšíme se moc na dárky.
Můžete mít vyzdobené domy uvnitř i venku.
Když už jsou skoro Vánoce a je prosinec,
budeme radši všichni hodný, aby nám Ježíšek přinesl dárky.

Žlutý Bertík

Tradiční vánoční zpívání v kostelíku U Obrázku

Rozhovor s paní učitelkou Helenou Čvančarovou, která dělá dětem doprovod na klavír již mnoho let.

Kolikátá "kaplička" to pro Vás letos byla?
Jestli se nemýlím, tak již desátá.
Pozorujete nějaké změny trendů ve vánočních vystoupeních v kapličce?
Mám pocit, že úroveň rok od roku stoupá. Repertoár se obohacuje a rozšiřuje. Všichni se snažíme o nápaditý program, který bude děti bavit a přiblíží co nejvíce vánoční atmosféru.
Míváte trému?
Ač to asi není poznat, trému mám pokaždé. Ovšem po první písničce vše opadne. Někdy není překážkou tréma, ale například zmrzlé prsty.
Můžete s námi sdílet nějaké osvědčené triky z praxe, jak děti strhnout pro zpěv?
Aby se mi dobře hrálo a dětem zpívalo, musí se mi písnička v první řadě líbit a potom ji dokážu předat dětem. Mou výhodou je, že když je potřeba, dokáži si hudbu a text složit sama.
Jaký je Váš letošní dojem z kapličky?
Za mě nejlepší kaplička! Podíleli jsme se na vystoupení všichni, každý přidal ruku k dílu. Všechny to moc bavilo, děti, učitelky…                  Vše probíhalo klidně. Děti se letos na vystoupení vyloženě těšily, dokonce vyžadovaly nácvik v každé volné chvilce. Celá budova v Údolní tímto vystoupením žila, obě třídy se zcela propojily. Dala jsem do hraní maximum. :)

Modrý Bertík

Jak jsme čekali na Vánoce s myškami

Hned první den v prosinci čekalo na děti ve třídě překvapení v podobě pohádkového adventního kalendáře.

Do lesa Smrkálce přišla zima a jen tři malé myšky (Hryška - lakomá, Kyška - pyšná a Ryška - líná) tuto událost zaspaly a po probuzení zjistily, že pokud také chtějí slavit Vánoce, musí si rozdělit práci a navzájem si pomoci. Každý den nás tak ve školce čekalo dobrodružství společně s některou z myšek a dalšími lesními zvířátky. Myšky, a spolu s nimi i děti, se pomalu učily, že když jsme na všechno sami, jdou věci těžko, a že pomoci občas kamarádovi nás zahřeje víc, než plné břicho, spoustu dárků a nejhezčí vánoční výzdoba. A tak myšky den před Štědrým večerem usnuly sice s prázdným břichem, ale zato s krásným pocitem. A jak to celé dopadlo? Ježíšek jim nadělil krásnou výzdobu spolu s bohatou hostinou a k tomu všemu oslavily myšky Vánoce s kamarády z lesa.

Oranžový Bertík

"Díky, že Vás máme!"

První pololetí se chýlí ke konci a my bychom tento článek rády věnovaly Vám – rodičům!

Velké dík patří tatínkovi, který se s námi podílel na projektovém dnu a sestavil s dětmi ptačí budky a krmítka. Také děkujeme za výzdobu na vánočním zpívání v kapličce. Obrovskou radost udělala dětem maminka, která nám darovala tvořítka na sníh a také nás moc potěšila kniha ctností, kterou jsme dostaly jako inspiraci pro naši práci s kartami. Je to pro nás krásná zpětná vazba, které si moc vážíme a žene nás kupředu.

Děkujeme všem, že se aktivně podílíte na víkendových akcích, projektových dnech, článcích na web, ale i za pomoc a ochotu v "obyčejných" dnech. :) 

P. S. Díky, že Vás máme!

Zelený Bertík

Vánoční přání zelených Bertíků

Před Vánoci jsme dětem četli pohádku Padací hvězdička (Chumelení, Jiří Kahoun). Byla o třech přáních, která se splní, když padá hvězda.

Zeptali jsme se zelených Bertíků, jaká tři přání by měli.
Objevila se zajímavá i promyšlená přání. Například mír pro všechny nebo i mít dalších tisíc přání.

Nejkrásnější přání, u kterého nám málem ukápla slzička a zahřálo nás u srdíčka, bylo to, že si jedno z dětí přálo, aby měl tatínek maminku rád, dal ji pusu a byli navždycky spolu šťastní.

Doufáme, že se všem jejich přání vyplnila.

Co mi dělá radost?

Listopad je ve školce měsícem, kdy učitelky začínají pociťovat první účinky své práce. Většina dětí je již plně adaptována ve své roli "školkáčka", pravidla vzájemného soužití, nastavena během září a ukotvena v říjnu, jsou už natolik známá, že se připomínají jen zřídka a většina dětí si zvládla najít první kamarády nebo prohloubit a rozvinout stávající přátelství. 

A co mi dělá velkou radost? Tak například společné vycházky, které propojují děti z obou budov. Jsou vzdělávací, poznávací i prožitkové a takové by měly být. Mám radost, že děti vnímají školku jako přátelské prostředí a samy podporují komunitní aktivity.

Mám radost, že výtvory na výstavu: Vánoce očima dětí na liberecké radnici vznikaly v nadšené atmosféře projektového dne a jsou opravdu dílem dětí.

Mám radost, že se stále více v práci učitelek ukotvují karty ctností a program S Bertíkem za poznáním sebe i světa dostává pevnější kontury a jasnější tvář.

A konečně, mám radost, že se do života školičky zapojují aktivněji rodiče, kterým patří dík!

                                                   Markéta Exnerová Požická

Oranžový Bertík

Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?

Celý listopad jsme se věnovali lesu. Zabývali jsme se přírodninami a plody podzimu, ekologií, ale i tím, kdo v lese žije a jak se zvířátka musí připravovat na zimu. Celé téma bylo propojené kartou ctností: SOUNÁLEŽITOST S MARUŠKOU a jeden týden byl motivován pohádkou: "Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?".

Děti si pro vás tento měsíc připravily pár krátkých hádanek na lesní zvířátka z pohádky:

1. Je to zvíře. Má veliké uši, píská a jí sýr.

2. Je to mazané a oranžové.

3. Má dlouhé uši a skáče.

4. Je hnědý, má velké břicho a dupe.

5. Má ostrý zuby a drápy a je šedý.

6. Je to zelené a žije u vody.

Modrý Bertík

Vzpomínky a zážitky dětí z výletu do Pekelných dolů

V: Pamatuji si hledání svítících náramků. Cítila jsem se dobře.

B: Pamatuji si hledání mapy a projití stezky se svíčkami. Cítila jsem se vesele.

M: Pamatuji si, jak jsme šli ve dvojicích v jeskyni se svíčkami a jak jsem našel svítící náramek. Trochu jsem se bál, ale pomohlo mi, že jsem nešel sám.

K: Moc se mi líbilo, jak jsme šli v jeskyni a pamatuji si, že jsme viděli čerta. Čert byl trochu strašidelný, ale byl to jenom čertík Bertík.

E: Pamatuji si, že jsme našli modré a zelené vesty a že jsme našli skrýš, kde jsme dělali v pekle úkoly, co by potřebovala zvířátka v lese. Cítila jsem se dobře, nebála jsme se. Chtěla jsem pozvat čerta na narozeniny, protože nějací čerti jsou hodní.

T: Vzpomínám si na úkol s tunelem, kde byly svíčky a úkoly. Bylo to strašidelný, ale zvládla jsem to dobře. Měla jsem strach, který jsem překonala. Mám na to dobrou vzpomínku.

Zelený Bertík

Aqua dragons ve školce

Kubík z naší třídy má moc rád přírodu. Do školky už nám přinesl na ukázku domeček pro hmyz a svou živou strašilku. V listopadu donesl novinku ,,aqua dragons'' (vodní dráčci) i s akváriem.

Do vlažné vody jsme nasypali sušená vajíčka. Dva dny jsme čekali a pak se v akváriu začali objevovat skuteční živočichové! Nyní je každý den pozorujeme, jak rostou. Krmíme je, dáváme jim kyslík a učíme se o ně pečovat.

Žlutý Bertík

Pohybem ke zdraví

Řídíme se heslem: "Děti mají přirozenou potřebu se hýbat, a tato potřeba by neměla být omezována". Proto i v listopadu jsme ve školce hodně cvičili a hráli spoustu pohybových her, a to jak uvnitř, tak i venku. 

Děti si zamilovaly návštěvy tělocvičny na ZŠ Lesní, kde mají možnost
využít velký prostor k pohybovým aktivitám a vyzkoušet si různé
sportovní náčiní. Stejně oblíbená je tenisová průprava na LTK.

Je skvělé, že se děti hýbou a sportují!

Pravidelné akce v MŠ

Téma přetěžování dětí anebo nedostatečné podněty pro děti předškolního věku je neustále omílané. U nás v MŠ je plán akcí jasně daný a má svůj význam. 

Spolupráce s LTK a využití tělocvičny v ZŠ Lesní nám nahrazuje nedostatečný prostor pro všestranný pohybový rozvoj dětí. To znamená, že se 3x v měsíci dostanou do tělocvičny, haly, která je nejen prostorná, ale i svým vybavením pomáhá dětem poznávat své tělo, rozvíjet jeho dovednosti, vede k pozitivnímu vnímání sportu a uvědomění, že pohyb je pro zdraví důležitý.

1x v měsíci se objeví projektový den. Svým tématem a netradičním uspořádáním aktivit je pro děti zpestřením a zároveň nám dospělým slouží jako evaluace. Ověřujeme si, že předávané vzdělávací cíle
mají tu hodnotu, kterou od nich očekáváme. Pokud ano, můžeme jít dál. Pokud ne, musíme se k nim vracet.

1x za měsíc kulturní akce. Divadlo nebo návštěva výstavy je součástí vzdělávání v předškolním zařízení. Rozvoj estetického vnímání, společenského chování a pozitivního vztahu ke kultuře považujeme za velmi důležité.

1x v měsíci výlet. Turistika, environmentální vzdělávání, poznávání naší země, to vše je ukotveno v RVP PV. Jednou z cest, které lze pro naplňování těchto cílů využít je "výletování".

Společné vycházky. Ať už se spojují děti stejné věkové skupiny z jedné nebo z obou budov, vždy to má tyto významy: rozšiřování sociálních kontaktů mezi dětmi, možnost cílit vzdělávací činnost na stejné věkové skupiny a poznávat i jiné paní učitelky než ty "svoje".

Přetěžujeme děti? Za mě jen naplňujeme RVP PV. Co vy na to? Své postřehy a názory mi můžete zaslat mailem .

                                               Hezký listopad přeji
                                              Markéta Exnerová Požická

Rodiče vyprávějí

Jak jsme si ve školce pohráli (my = rodiče, paní učitelky a paní ředitelka)

Slova přednáška a logopedie nezní jako pozvánka na vesele a akčně strávený čas. Naštěstí školka U Bertíka k tomuto účelu přizvala paní PhDr. Zdeňku Kholovou, která nenechá nikoho na pochybách, že účelem logopedie není děti ani rodiče trápit. Její přístup k dětské osobnosti, vede k využití hry jako hlavního prostředku pro pokrok v řečových dovednostech. Během její přednášky, jsme vyzkoušeli sami na sobě, jak přirozené je, si pohyb nejprve provést celým tělem, pak se soustředit na práci ruky a až na konec se věnovat jemným svalům obličeje a jazyka, což už je opravdu fuška. Při praktické ukázce cvičení, jsme museli vyskočit ze židliček, rozpohybovat se, zatleskat si, zamáchat rukama a uvolnění vystřídalo trochu unavené výrazy rodičů, kteří se trápí s tím, že jejich děti bojují s výslovností, té či oné hlásky. Za sebe říkám, pokud vyšetříte chvilku času, přijďte si příště pohrát také.

Strašidelná sobota

Je září a na schůzkách se dozvídám o tzv. rodičovských sobotách.
Říkám si, asi nějaká pravidelná brigáda na školním pozemku nebo tak něco. Ale kdepak... jde vlastně o společně strávený čas (klidně s celou rodinou) s možností poznat ostatní rodiče. Navíc tématicky navázaný na dané roční období. Tak to se mi líbí, to chci podpořit a čilá emailová komunikace s paní ředitelkou začína...jojojo, tohle je
dobrý, co třeba tamto a vše je domluveno...
21. 10. STRAŠIDELNÁ SOBOTA
Doma se nemůžu dočkat a když vidím, jak velká je účast, zřejmě ani ostatní ne. A hodnocení našich dětí? "Bylo to super strašidelný" :)

P.S. Příště budu už předem místo bonbonů dětem rozdávat kečup, protože to naše balení z domova k buřtíkům pro všechny skoro nestačilo :-D

Žlutý Bertík

Strašidelný rej

V říjnu jsme si společně s oranžovým Bertíkem, mimo jiné aktivity, užili projektový den. Strašidelný rej jsme odstartovali společným tancem. Děti se předvedly v nápaditých a někdy až hrůzostrašných kostýmech. Během dopoledne jsme si vyzkoušeli různé pohybové aktivity, tvořili a ověřili si své smysly. Jen ti nejodvážnější si mohli ze slizu vytáhnout drobnou hračku. Byla legrace!

Zelený Bertík

Říjnové zamyšlení

Od té doby přemýšlíme, která z nás může setrvat na své pracovní pozici :D

Oranžový Bertík

Říjnová samostatnost

SAMOSTATNOST? To my známe,

všechno sami uděláme!

Ovoce a zeleninu,

připravíme za vteřinu.

Na tržnici nakoupíme,

potom si to nakrájíme.

Část si spolu odšťavníme,

a zbytek si hezky sníme.

Traktor jede ta ta ta,

co to veze ta ta ta.

Na valníku veze dýně,

co vyrostly někde v hlíně.

My je spolu vydlabeme,

a moc si to užijeme!

Dáme do nich velkou svíčku,

budou svítit při měsíčku.

Modrý Bertík

Pěší výlet ke kapličce v Ruprechticích

Letošní první delší batůžková túra do okolí MŠ byla velmi bohatá na zážitky. Cestu děti sledovaly na mapě a zpříjemňovaly jim ji i malé úkoly v podobě hádanek či hry s přírodninami. U kapličky děti čekalo překvapení! Rodiče naší Marušky nás tam přivítali s obřím čínským drakem. Drak se třepotal ve vzduchu a děti se nemohly vynadívat.

Ke každému výletu patří i dobré jídlo od maminek. K našemu hodování se ale přidal i mlsný pejsek, kterému velmi voněl kuřecí řízek a jeden ukradl z batůžku. Naštěstí jsme ale měli jídla dost, a tak nikdo, ani "okradený" kamarád, netrpěl hlady :)

Rodiče vyprávějí

Úspěšně jsme zavedli službu doma

Když náš syn začal do školky chodit bez smutku z odloučení, začal být smutný doma, že ještě nebyl služba ve školce. Když nám hlásil, že byl konečně vylosován na službu, šel druhý den do školky pyšně.
Netušili jsme však, že od té doby budeme mít službu i doma. Když chce tatínek po večeři uklidit, syn prohlásí: "Ne, dneska mám službu já a maminka je můj pomocník". A tak syn večer utírá stůl a nosí si
nádobí do myčky. Ještě že tu školku máme!

Jak Bertík navštívil i náš domov

Paní učitelky Maruška a Lenka jednoho zářijového dne natolik bravurně a inspirativně zinscenovaly a zahrály dětem ve školce pohádku o tom, jak se čertík Bertík dostal do školky, že hned po příchodu domů ze školky začala Lotynka intenzivně pracovat a vytvořila postavu Aničky, Lucifera a Bertíkovi (vyrobenému ze školky) vytvořila ještě potřebnou čepici na zakrytí jeho růžků. Divadlo tak bylo během odpoledne připravené i pro nás rodiče doma :)

Zelený Bertík

Otevření nových obzorů Zeleným Bertíkům

Naše podzimní vycházka začala pozorováním ovocných stromů v zahradách nad Purkyňovou ulicí. Pokračovali jsme ulicí E.Krásnohorské na "Triangl", kde jsme se chtěli proběhnout. Z domu se včelími úly vyšel pán s kbelíčkem a ptal se nás, jestli chceme vidět, jak krmí slepičky. Neváhali jsme a vyrazili s ním na jeho soukromý pozemek pod školou. Vůbec jsme netušili, že uvidíme obrovskou "voliéru", které nebyl vidět konec, pletivo bylo i nad slepicemi, aby je nenapadli dravci. Dozvěděli jsme se, že pán chová asi 35 slepic a jednoho kohouta. Každý den posbírá v kurníku kolem patnácti vajec. Některá z nich jsou dokonce zelená až tyrkysová, protože je snáší jiný druh slepic - Araukana z Chile. Kdybyste se tam chtěli vypravit, dejte pozor na elektrické ohradníky, některé děti je vyzkoušely na vlastní kůži a nebylo to moc příjemné!

Žlutý Bertík

Co se dělo u Žlutých Bertíků

Po prázdninách děti ve třídě přivítal čertík Bertík, který si s nimi bude hrát a poznávat svět lidí po celý školní rok. Děti se seznámily s ostatními kamarády, učitelkami, ale také s prostory MŠ a v neposlední řadě s režimem dne. Ve školce jsme hráli didaktické a pohybové hry, učili se říkanky, písničky, vyzkoušeli jsme si různé výtvarné činnosti. Děti byly moc šikovné, s chutí a radostí se zapojovaly do všech aktivit. Převládalo slunečné počasí a hodně času jsme trávili venku. Vydařený byl náš společný výlet s oranžovou třídou do Nisa Parku ve Vratislavicích nad Nisou a také společný projektový den: "Bertík hledá kamarády". První dny v mateřské škole zvládly děti opravdu hravě :)

Oranžový Bertík

Děti, proč jsme školka U Bertíka?

U: Děti, jak se jmenuje naše školka?

D: Bertík

U: Bertík? To je zajímavé jméno pro školku, kdo to je ten Bertík?

D: Čertík Bertík

U: A jak se takový čertík dostal zrovna do školky?

D: Z pekla ho vykopnul Lucifer, protože nechtěl zlobit, lhát a podvádět.

U: A jak se mu to líbilo, když ho vykopnul z toho pekla?

D: Nelíbilo, protože byl smutný, ale nechtěl ani zpátky do pekla.

U: A jak to s tím čertíkem Bertíkem teda celé dopadlo? Zůstal smutný?

D: Neeee! Přišla Anička a ta mu dala čepici, aby zakryl rohy a mohl být ve školce.

U: A má už Bertík ve školce nějaké kamarády?

D: Aničku a všechny, i paní učitelky.

Modrý Bertík

Report od Modrých Bertíků

V září šlo především o adaptaci dětí ve třídě. Ta se nám úspěšně povedla, a tak jsme se vrhli do prozkoumávání a začlenění dětí i do zbylých tříd Bertíka. Při sportovní procházce jsme měli první kontakt s celou třídou zelených, a společně jsme se vydali na prozkoumání naší druhé budovy, kde sídlí Žlutí a Oranžoví. Jejich zahrada přímo vybízela k uspořádání sportovních aktivit. Děti měly poprvé možnost vyzkoušet si baseball, odrážedla s nácvikem jízdy vpravo a přecházení přes přechod. Zdolaly překážkovou dráhu a nacvičily si jednoduché pozice podle symbolů.

S dětmi z ostatních tříd jsme se pak viděli znovu na společné procházce s předškoláky a mladšími dětmi. Modrásci tak mají kamarády nejen ve své třídě, ale také v ostatních třídách a pokud se potkají někde na hřišti, snad naváží kontakt nejen děti, ale i rodiče :)