Kytička písniček Laďky Sehnoutkové 

Kytička písniček, festival mateřinkových sborů, je naší oblíbenou akcí již třetím rokem. Koná se vždy v květnu a my se na ni začínáme chystat zhruba v únoru. A nemyslete si, u nás to není "jen" o nácviku repertoáru!

Začínáme společným výběrem písní. Pokračujeme v rozvoji hudebních a pěveckých dovedností, aby naše vystoupení bylo opravdu o zpěvu a radosti z něj. A nakonec si i vyrábíme "kroje". Děti si batikují vlastní trička v barvách tříd, a tak je každé tričko originál a zároveň dohromady ladí.

Letošní ročník byl pro nás obzvláště velkým zážitkem, protože jsme díky vstřícnosti pořadatelů mohli jít na vystoupení úplně všichni. Některé děti jako účinkující a některé zase jako diváci. A to bylo radosti po koncertě! Děti se spontánně objímaly a říkaly si, jak to bylo krásné, jak si navzájem držely pěsti pro štěstí a jak si s radostí společně zazpívaly nakonec našeho vystoupení Bertíkovskou hymnu!

Děkujeme pořadatelům z MŠ Beruška, ZUŠ Liberec a magistrátu Liberec, že můžeme mít takové zážitky!

                        Markéta Exnerová Požická

Oranžový Bertík

Dětské plány - velké téma 

I v květnu jsme měli díky plánům od dětí co dělat a nad čím přemýšlet. Jak třeba navštívit zoo, když už jsou výlety za námi? No a co třeba v pohádce? V pohádce, která učí děti úctě nejen k lidem, ale i ke zvířatům. Pohádka "Kam zmizela zvířátka" děti seznamuje s tématem měsíce května – ÚCTA K ČLOVĚKU – a ukazuje, že ne všichni se ke všem chovají právě s úctou. A tak vznikla Zoo U Bertíka, kam si děti donesly svá zvířátka a pečovaly o ně, ale i o sebe, jak nejlépe uměly.

Modrý Bertík

Modrý a Zelený Bertík se společně vydali na dobrodružný výlet za zříceninou hradu Hamrštejn. Celou cestu nás provázel náš kamarád čertík Bertík, který si moc přál svézt se vlakem a poznat opravdový starý hrad. Počasí nám přálo a po celou dobu panovala příjemná a pohodová atmosféra. Děti zvládly cestu vlakem i pěší výlet na jedničku a se zájmem poznávaly krásy přírody kolem řeky Nisy. Největším zážitkem však bylo svezení transborderem přes Nisu, které děti nadchlo a stalo se vrcholem celého výletu. Společně jsme vystoupali až ke zřícenině hradu Hamrštejn, kde jsme si odpočinuli a užili si krásné výhledy do okolí. Výlet se velmi vydařil a všichni jsme si domů odvezli spoustu krásných zážitků, nových zkušeností a společných vzpomínek.

Zelený Bertík

Návštěva prezidenta v Purkyňovce 

Začalo to při odpoledním odpočinku otázkou: "Paní učitelko, jak se kreslí kravata?"" 
Našli jsme obrázky kravat, kluci v tichosti zasedli a cosi kutili. Když jsme probudili spáče, čekalo je překvapení - "pan tajemník" nám představil "pana prezidenta", který přijel do školky na návštěvu. Ptali se, co se nám ve školce líbí, upozornili na nevyhovující dřevěné domečky na zahradě (již jsou zlikvidovány), "pan prezident" s pomocí tajemníka ochutnal i svačinu a seznámil se s některými rodiči.
Jsme moc rádi, že jsme si odpoledne s návštěvou z hradu užili a bylo nám slíbeno, že brzy zase dorazí.

Žlutý Bertík

Babiččiny dobroty

Děti tento měsíc zjišťovaly, co to znamená úcta. Společně jsme přišli na to, že nestačí jen úcta k vykonané práci, ale taky k lidem, kteří tu práci udělali. Proto jsme vyzkoušeli, jakou dá práci upéct nějakou dobrotu, kterou nám pečou babičky. Každý vymyslel, co upeče. Např.: koláčky, perníky, dort. Po upečení dobrot si děti samy napsaly k výtvoru, co daná dobrota je. Teď už ví, že s pečením je spousta práce.  

Zápis do naší školy

Od 25.3.2026 do 16.4.2025 po celém Liberci probíhal zápis do mateřských škol. V březnu k nám bylo podáno 104 žádostí z toho 69 z nich preferovalo na prvním místě naši školu. Takového zájmu si velmi vážíme. Zároveň nás podněcuje k další práci na rozvoji školy a vlastních kompetencí tak, abychom naplňovaly potřeby "našich" dětí s ohledem na proměňující se společnost, rozvíjely vztahy s rodiči, neboť jsme přesvědčeni, že spolupráce mezi školou a rodinou je nejen příjemným bonusem, ale doslova nutností, a také zapracovali v dalších oblastech, jako je například spolupráce s jinými školami či zřizovatelem.  

V letošním roce jsme mohli přijmout 42 dětí, což je nadprůměrné číslo. Budeme si přát, a také pracovat na tom, aby těmto dětem byl čas prožitý v naší škole přínosem, a abychom byli pro jejich rodiče klidným, bezpečným a spolehlivým partnerem.

                                 Markéta Exnerová Požická

Žlutý Bertík

Barborka skautkou

Zodpovědnost s Barborkou jsme začali ve skautské klubovně, kde nám Barborka ukázala, jací skauti jsou a jak se chovají. Děti brzo přišly na to, že všechny ctnosti dodružujeme i ve školce, a tak mohly slíbit, že se ke klubovně budou chovat zodpovědně a můžeme "převzít" klíče. Klubovnu jsme si ve školce i namalovali a několikrát jsme se do ní a do okolí vrátili. Když přišel projektový den, vyrazili jsme ke klubovně, kde nám Barborka nachystala opravdovou skautskou hru s mapou a poznáváním živlů. S živly jsme se pak potkávali celý týden a když přišlo na OHEŇ, děti zodpovědně nachystaly okolí ohniště, nanosily vodu a písek na případné hašení, nachystaly nové špalky na sezení a staré odvalily, a nakonec připravily na oheň. A než se nám oheň rozhořel, nachystaly do kotlíku mléko a kakao, abychom si ukázali, že oheň nám slouží nejen k teplu pro nás, ale dá se na něm i vařit.

Zelený Bertík

Bertík v rodinách

V rámci povídání o zodpovědnosti si děti naplánovaly, že by rády zase braly Bertíka do svých domovů a postaraly se o něj (některé totiž už Bertíka doma měly vloni nebo předloni a rády na to vzpomínají). Prohlídli jsme si Bertíkův deník z předchozích dvou let a zájem o odnesení Bertíka na noc domů ještě vzrostl.

Děti se domlouvaly, kdo si Bertíka vezme následující den, společně jsme si dopoledne po návratu četli a prohlíželi, co s kým Bertík zažil. Nejen děti, ale i rodiče se o Bertíka zodpovědně starali a pomáhali dětem se záznamy do deníku.

Museli jsme dokonce pořídit druhý deník, první už byl zcela zaplněný!

Modrý Bertík

Jak Bertíci uklízeli les

Během týdne, kdy jsme si povídali o ochraně naší Země jsme se s dětmi vydali uklidit les kolem Lesáku. Děti dostaly rukavice, pytle a nadšeně hledaly své "nejlepší úlovky". Mezi ten nej patřil určitě dětský batoh a dlouhá železná tyč. Úklid je natolik bavil, že další den sbíraly odpadky i v okolí horních kasáren. A kdyby měly rukavice pořád u sebe, uklízely by snad ještě dnes.

Oranžový Bertík

Od semínka po plod - od plodu po semínko

Téma zodpovědnosti jsme tento měsíc pojali na úrovni osobní, ale i na úrovni péče o zahrádku, potažmo o přírodu. V tomto článku bychom však chtěli vysvítit téma koloběhu. Jde o nejdůležitější princip fungování přírody, který jsme s dětmi chtěli v rámci zodpovědnosti prožít v cyklu od semínka po plod - od plodu po semínko, a tak jsme vysadili semínka zeleniny na zahradě a předpěstovali jsme si sazeničky rajčat, okurek a dýně.

Abychom mohli na vlastní oči pozorovat, co se semínkem děje, dali jsme si pár semínek hrachu i na vatové tamponky, ale i do hlíny ve skleněné nádobě, abychom už po pár dnech viděli kořínky hrachu. To bylo radosti, když z hlíny vyrazily první klíčky a lístečky! Kapátkem jsme zavlažovali, lupou pozorovali. Kromě semínek pěstujeme i zodpovědnost k životu, proto jsme semínka vysadili ven, aby mohly být rostlinky opýlené hmyzáčky. Dalšími pomocníky v zahradě jsou žížaly, ty jsme pozvali i k nám do třídy a ty nám teď pomáhají se zeleninovými a ovocnými zbytky, které přeměňují (další koloběh) v žížalí čaj - hnojivo.

Jak jsme se stali nevidomými umělci  

V únoru, v rámci sebepřijetí jsme si s dětmi zkoušely všechny naše smysly a zjišťovaly, co dovedou. A teď, když jsme se učili odvaze nás čekalo zjistit, jak, kdy, za jakých podmínek a s jakou pomocí jsme odvážní nebo se o odvážné chování či jednání pokoušíme.

Jedním z úkolů bylo, představit si, jak bychom to zvládali, kdybychom přišli o zrak. A abychom v tom nebyli sami, tak jsme s předškoláky připravili hmatovou výstavu. Byla to vlastně nápodoba Braillova písma, tedy pomocí výstupků jsme tvořili obrázky.

 Výstavu jsme nainstalovali do jurty a k ní i nápovědu, aby si všichni návštěvníci mohli ověřit své poznatky. Výstavu navštívili nejen rodiče s dětmi z naší školky, ale i předškoláci z mateřské školy Lísteček, kteří si k nám udělali výlet z Vratislavic.

O ztrátě zraku jsme si hodně povídali a bylo pěkné, když děti přemýšlely nad tím, jak mohou pomáhat nevidomým, i když jsou malí, a že i na to vlastně potřebují odvahu! 

                                          Markéta Exnerová Požická

Modrý Bertík

Modří Bertíci se rozloučili se zimou!

V březnu už se pomalu začalo ozývat jaro, a tak jsme se s dětmi rozhodli rozloučit se se zimou starou tradicí – vynášením Morany.
Nejprve si Moranu děti společnými silami vyrobily, z klacíku, sena, slámy, papíru a už se nemohli dočkat až ji druhý den vyneseme. Společně se Zelenými Bertíky, jsme se vydali průvodem k Lesáku, zazpívali jsme Moraně písničku na rozloučenou a s velkým nadšením jsme ji zapálili a poslali po vodě pryč.

A teď už se společně těšíme na jaro! 

Zelený Bertík

Bertík a kalhotky

Bertík nám jednoho dne oznámil, že viděl pohádku "Krtek a kalhotky" a že by si taky takové kalhoty přál. Podívali jsme se tedy na příběh také a odvážně zkusili napodobit krtečka a jeho kamarády. Vyzkoušeli jsme si zalévání, vyhánění brouků, lámání, rozčesávání, soukání, tkaní, stříhání i šití. Protože se dětem činnosti dařily a s radostí vše splnily, získal své kalhotky s kapsami opravdu i Bertík!

Žlutý Bertík

Pohádkový karneval a cesta pohádkovým lesem

Další kus odvahy projevily děti na našem výletě v údolí u hradu Kost. Cestou potkávaly různé pohádkové bytosti, nejen ty dobré a hodné. Cílem bylo, probudit alespoň 5 bytostí a splnit jejich úkol, aby se mohlo pokračovat dál v cestě. Děti se však nebály a cestou probudily všechny bytosti a tak prokázaly, že odvaha jim opravdu nechybí. 

Oranžový Bertík

Odvaha jinak

V měsíci březnu jsme se s dětmi věnovaly tématu odvahy trochu jinak. Nešlo o to, zda se něčeho bojíme, ale zda se odvážíme zkusit něco nového. Připravily jsme tedy různé výzvy, které děti vedly k objevování nových dovedností.

 S přicházejícím jarem jsme si povídaly o tradici Morany, velikonočních zvycích na vesnici i o tom, co je pro venkovský život typické. Jedním z hlavních prvků se pro nás stala rukodělnost, a tak si děti vyzkoušely práci s různým náčiním i materiály. Tvořily plstěná vajíčka, navrtávaly do dřeva proutky a vytvářely zmenšeninu vrby jívy, řezaly dřevo, zatloukaly hřebíky a společně tak se žlutými Bertíky vytvořily velkolepé dílo na výstavu na radnici!

Nezůstalo ale jen u tvoření – děti se s chutí pustily i do práce na zahradě. Stavěly a natíraly záhony, hrabaly listí, doplňovaly hlínu a s nadšením zkoušely nové činnosti, kterých se někteří dříve obávaly.

Sebepřijetí

Měsíc únor jsme věnovali samy sobě. Poznávali jsme naše tělo i mysl. A schválně píšu v množném čísle, protože i pro nás, učitelky, to bylo leckdy o poznávání a přijímání. Proč? Protože někdy nám nejdou věci tak, jak bychom si představovaly. Děti reagují jinak a my musíme přemýšlet nad tím proč. Ve většině případů jde právě o nás, učitelky, o to, co dětem mimoděk signalizujeme. A ne vždy jsme schopné to na první dobrou přijmout. 

A co jsme se o sobě naučily? Že se potřebujeme naučit nastavit si respektující hranice samy k sobě. Že přes veškerou naši snahu nedokážeme dát dětem vždy přesně to, co potřebují, aby se mohly rozvíjet ( a to sakra bolí), a také to, že když do všeho jdeme jako tým, tak nám to jde prostě lépe.

Tak sebepoznání a sebepřijetí zdar, protože to je to, co nás posouvá!

                                             Markéta Exnerová Požická

Zelený Bertík

Jak jsme léčili Bertíka

Jedno únorové ráno nás čekalo nemilé překvapení. Náš kamarád čertík Bertík neskotačil jako obvykle, ale polehával, fňukal, kašlal a čelo mu " hořelo". Bertík nám onemocněl! 

Děti se proměnily v tým lékařů a zdravotních sestřiček. Zjistily, že Bertík má pořádnou čertovskou horečku. Uložily ho do postýlky, dbaly na to, aby měl polštářek pod hlavou a byl přikrytý. Vařily mu bylinkový čaj, předepisovaly jitrocelový sirup, panadol a podávaly mu ovoce a zeleninu. Nezapomněly mu dát do postýlky knížku a plyšáčka, aby mu při léčení nebylo smutno. Také jsme Bertíkovi vysvětlovali, proč je důležitý pohyb, zdravá strava a mytí rukou.
Při péči o malého pacienta jsme začali zkoumat i vlastní těla, obvazovali jsme si končetiny i hlavu a poslouchali jsme, jak nám tluče srdíčko. Díky péči dětí Bertík začal brzy vystrkovat růžky a už se těší na další dobrodružství. 

Oranžový Bertík

Bertík poznává sám sebe

Jednoho dne se Bertík zadíval do zrcadla a to, co viděl, se mu nelíbilo. Prohlížel si své rohy, zamotal ocas a povzdychl si: "Proč nevypadám jako ostatní děti?" Připadal si jiný… a myslel si, že to není dobře. Děti si jeho trápení brzy všimly a společně přišly na to, že nezáleží na tom, jak vypadáme, ale jací jsme uvnitř. Každý z nás je originál – a to je na tom to nejhezčí! Aby si to Bertík opravdu vyzkoušel, pustili jsme se do objevování. 

Děti vytvořily autoportréty, které ozdobily otisky prstů. Právě na nich jsme si ukázali, že každý otisk je jiný – stejně jako každý z nás. Bertík tak začal chápat, že i jeho rohy a ocas jsou něčím výjimečné. Další dny jsme se věnovali tělu, smyslům a pocitům. Zkoušeli jsme, co všechno dokážeme, i jaké by to bylo o některý smysl přijít. Děti si vyzkoušely orientaci podle sluchu, Braillovo písmo i komunikaci pomocí gest. A protože se učíme i z chyb, zažil Bertík jeden "nepovedený den". Ponocoval, zlobil se, špatně se oblékl ven… a druhý den byl nachlazený, unavený a bez energie. Ukázali jsme si tak, jak důležité je starat se o své tělo a mít zdravé návyky. 

Na konci se Bertík znovu podíval do zrcadla – a tentokrát se usmál. Už věděl, že být jiný neznamená být horší, ale jedinečný.

Žlutý Bertík

Barevné příšerky

V pondělí nás ve školce navštívila barevná příšerka z knihy "Barevná příšerka." Byla celá popletená a nevěděla, co jednotlivé barvy znamenají. S Bertíkem jsme postupně objevovali, že modrá je smutek, žlutá radost, červená zlost a zelená nuda či nechuť. Každý den jsme si o jedné emoci povídali a hledali, kdy ji sami zažíváme.
Děti pomáhaly Bertíkovi zvládnout jeho pocity – když byl smutný, ujistily ho, že je v pořádku být jiný, když měl radost, sdílely, co těší je, a při zlosti i nudě společně přemýšlely, co nám může pomoci. Každý si také vytvořil vlastní knížku emocí, kde barevné příšerky zpracoval různými výtvarnými technikami. Týden byl plný barev, tvoření i důležitých rozhovorů o tom, že všechny emoce mají v našem životě své místo. 

Modrý Bertík

Zima všemi smysly

Měsíc únor se nesl v duchu pravé zimy. Přestože jsme sněhovou nadílku už ani nečekali, zima nás překvapila svou štědrostí a dopřála dětem spoustu radosti na čerstvém vzduchu. Každý den jsme proto využívali k pobytu venku, kde si děti naplno užívaly zimních her.

Na školní zahradě i v okolí školky děti nadšením "ježdíkovaly" a zdolávaly zasněžené kopečky. Velkou radost přineslo také stavění ze sněhu – vznikaly nádherní sněhuláci, domečky i nejrůznější sněhové výtvory, na které mohou být malé ručičky právem pyšné. Společné zimní radovánky posilovaly nejen pohybové dovednosti, ale i spolupráci a kamarádské vztahy mezi dětmi.

V těchto dnech to však vypadá, že se s námi zima pomalu loučí. S vděčností vzpomínáme na krásné zimní chvíle a už se těšíme na nové jarní zážitky, které nám přinesou první květy, sluníčko a objevování probouzející se přírody.

Leden plný událostí

Bylo 5. 1. a my jsme slavnostně otevřeli naši novou jurtu. Společně s náměstkem primátora Ivanem Langrem a zástupcem majetkové správy magistrátu Liberce panem Vavřenou jsme přestřihli pásku a jurta se tak otevřela k prohlídce všem, kteří si udělali čas a dorazili na tuto naši slavnostní chvilku.

Od 12. 1. jsme jezdili do Bedřichova na lyžařský kurz. Dopoledne děti z Purkyňovy a odpoledne z Údolní překonávaly samy sebe, aby pak v pátek mohly ukázat rodičům, co se naučily. 

No a abychom to uzavřeli stylově, tak jsme si v sobotu 24. 1. zasportovali (rodiče a děti) na speciální zimní olympiádě v Údolní. Děkujeme všem, kteří se sportovního klání zúčastnili!

                                             Markéta Exnerová Požická

Modrý Bertík

Zmrzlina v lednu?

V lednu nám venku pořádně mrzly nosy i uši, a tak jsme si řekli: když už je taková zima, pojďme ji využít! A co jiného se v mrazu hodí víc než… zmrzlina? Připravili jsme si misku, metličku, smetanu, cukr a hlavně svaly v rukách a velkou dávku trpělivosti. Míchali jsme a míchali a s napětím jsme sledovali, jestli už se z tekuté dobroty stává opravdová zmrzlina. A vyplatilo se! Odměnou nám byla výborná vanilková zmrzlina, která chutnala úplně nejlépe – protože byla vlastnoručně vyrobená.

Žlutý Bertík

Pokus

S dětmi jsme nasbírali venku sníh do zavařovacích sklenic a společně jsme si pak vysvětlili, proč. Některé děti už tušily výsledek, ale nebyly si jím zcela jisté. Jednu sklenici jsme nechali venku tak, abychom na ni viděli. Druhou jsme umístili ve třídě. Třetí jsme položili na topení a do čtvrté jsme přidali sůl. Děti měly za úkol pozorovat, co se stane se sněhem. Spousta dětí chodila za paními učitelkami, aby jim sdělily, co stihly vypozorovat. Společně jsme si to uzavřeli a s dětmi jsme společnými silami přišli na to, jak a proč a co se stalo se sněhem uvnitř každé ze sklenic. Zvládli byste to taky?  

Oranžový Bertík

Sportovec je vždycky fér

Ale co to znamená? Proč je důležité být férový a upřímný? To jsme zjistili na výletě v Bedřichově, kam jsme se vydali i s druhou třídou ježdíkovat a sportovat v zimě. Představte si, že ještě než to začalo, paní učitelky nedodržovaly pravidla, ublížily si a ještě to chtěly zatajit...

Naštěstí děti věděly, že když jde o zdraví a bezpečnost, tak je potřeba situaci vyřešit a že právě díky upřímnosti se dá všechno zvládnout. Než se vyrazilo jezdit, si děti vyzkoušely první pomoc včetně zahřívání se pomocí izotermické fólie, dohodly se na pravidlech bezpečnosti a celý výlet jsme si užili ve zdraví! 

Zelený Bertík

Zimní výlet

Modří a Zelení Bertíci vyrazili v lednu na výlet do Bedřichova, aby si pořádně zaježdíkovali a viděli nějaké skutečné zimní sporty.
Zajímavým zážitkem bylo pozorování příprav stadionu na Jizerskou padesátku, všude kolem nás vládl čirý ruch stavby tribun, zázemí pro sportovce, startovní brány a bagrování cest.
Po chvíli hraní ve sněhu přivedla holčička z Modrých Bertíků kamarádku ze Zelených, že pláče, protože jí je zima na ruce. A opravdu, měla úplně promáčené rukavičky! Pustily jsme se s kolegyněmi do zahřívání ruček třením a dýcháním na ně, a než jsme stačily pomyslet na řešení situace, opět dorazila kamarádka z Modrásků se svými náhradními rukavicemi z batůžku. Slzy byly pryč a hraní se sněhem mohlo pokračovat dál.
Upřímně musím říct, že takový projev slušnosti, samostatnosti, sounáležitosti i důvěry se jen tak nevidí a zahřeje srdce všech nás dospělých. 

Půjdem spolu do Betléma

Již 25 let se před Vánoci scházíme v kapličce U Obrázku v Ruprechticích, abychom společně prožili pár radostných chvil s dětským zpěvem a adventní náladou. Ne jinak tomu bylo letos. Pro děti nejde jen o to, že při nácviku písní trénují paměť, ale učí se i vystupování, překonávání trémy, a také získávají zkušenost, že to co dělají pro druhé má smysl, neboť to přináší oboustrannou radost.

Učí se, že překonat nechuť a lenost je základem pro dobrý výsledek. A proto jsme rádi, že i letos do kapličky dorazili všichni, kterým to čas dovolil. Vážíme si odhodlání, nadšení, píle dětí i rodičů, kteří nás podpořili! 

Tak zase za rok v kapličce :)

                                       Markéta Exnerová Požická

Oranžový Bertík

Bertík slaví narozeniny! 

Bylo 5. 12. a do školky přišel záhadný dopis. Byl celý špinavý, ohořelý a po přičichnutí jsme si všichni zacpali nos! Kdo nám může psát a kde je Bertík? Dnes jsme kvůli němu přišli všichni v kostýmech čertíků, aby se necítil mezi lidmi sám a on tu není? Otevřeli jsme záhadný dopis a vše nám bylo jasné...

Bertíkovi psal samotný Lucifer, přál mu všechno nejlepší k jeho 365. narozeninám! Jak jsme mohli zapomenout, že má Bertík narozeniny. Hned jak jsme Bertíka našli, začalo se slavit. Nejdřív písnička na přání, poté slavnostní předání medaile a nakonec pekelná překážková dráha v jejímž cíli jsme Bertíkovi přidávali svíčky na dort. 

Teď už víme, že 5. 12. je nejen den, kdy chodí Mikuláš, čert a anděl, ale je to také den, kdy náš Bertík slaví narozeniny! 

Zelený Bertík

Skupinový úkol

K začátku prosince patří jednoznačně povídání o zvycích týkajících se svátku Barbory a Mikuláše. U toho samozřejmě nemůže chybět ani Bertík.

Předškoláci dostali společný úkol - vytvořit Bertíka z přírodnin. S mladšími dětmi jsme šli zatím cvičit do vedlejší místnosti. Po dokončení činnosti na nás měli předškoláci zaťukat, a tak se také stalo.

Po návratu do herny nás čekalo milé překvapení. Bertík byl dokonalý! Parta předškoláků dostala naši důvěru a nezklamala. Radost a štěstí v jejich očích i úsměvy hovořily za vše - dokázali se domluvit, společně něco vytvořit a navíc mile překvapit nás ostatní. 

Žlutý Bertík

Jak jsme Bertíkovi pomohli cítit vánoční atmosféru 

Jednoho rána byl Bertík ve školce smutný, všechny děti se těšily ze zimy a těšily se na Vánoce. Bertík jim dokonce připravil adventní pohádkový kalendář, ale on žádnou vánoční náladu necítil. Ve školce byla všude podzimní výzdoba a za oknem to taky moc zimě nevypadalo. Naštěstí chodí do školky děti, které mají Bertíka rády a nechtějí, aby se cítil smutně. Stačilo jedno dopoledne a školka se rázem proměnila. Děti pomohly s výzdobou, poslepovaly vločky do oken a vybarvily omalovánky Josefa, Marie, Ježíška, pastýře, zvířátek, anděla a tří králů. Nakonec vznikl betlém, který nám paní školníková dozdobila světýlky. Školka tak byla připravená na Vánoce a i Bertík už cítil trochu té atmosféry.

Modrý Bertík

Prosinec byl v modré třídě plný očekávání, radosti a kouzelné vánoční atmosféry. Už od začátku adventu jsme se společně těšili na Vánoce a celá školka se postupně ponořila do sváteční nálady.

Společně jsme si vytvořili adventní věnec, vánočně vyzdobili třídu a pustili se do pečení a zdobení perníčků, které provoněly celou školku. Zpívali jsme koledy, povídali si o vánočních tradicích a některé z nich jsme si také vyzkoušeli. Děti každý den s nadšením otevíraly pohádkový adventní kalendář a radost nám udělala i oslava narozenin čertíka Bertíka.

V adventním čase jsme se také vydali do města, kde jsme hledali betlémy a navštívili výstavu Vánoce očima dětí. Velkou radost nám udělalo, když jsme mezi vystavenými výrobky objevili i ten náš.

Vyvrcholením adventního času bylo společné setkání v kapličce, kde děti zazpívaly maminkám i všem svým blízkým a předaly jim kousek vánoční pohody, klidu a radosti.

Den v pyžamu

14. 11. je dnem, kdy můžeme podpořit rodiny s dlouhodobě nemocnými dětmi. Akci na jejich podporu vytvořila Nadace Ronalda McDonalda a my jsme se k ní letos připojili.

A protože si tento měsíc s dětmi povídáme o sounáležitosti, nebylo nic jednoduššího, než se společně vžít do nemocných dětí (každý již někdy nemocný byl). 

Povídali jsme si o tom, jak se nemocní cítí, co mohou a nemohou zažívat a nakonec jsme všichni přišli do školky v pyžamu, a tím jsme mohli dát najevo naši spoluúčast a sounáležitost.    

Společně jsme pro děti vytvořili srdce z našich rukou, neb jak děti samy řekly: "Pošleme jim lásku a ruce, aby věděly, že na to nejsou samy." 

                                             Markéta Exnerová Požická

Žlutý Bertík

Sounáležitost nejen se zvířátky

Přípravy na zimu jsou v plném proudu a zvířátka si shromažďují jídlo. My jsme se jim rozhodli s dětmi usnadnit práci. Nejdříve jsme si natrénovali jízdu kaštanů, žaludů a oříšků ve třídě. Pomocí rozpůlených trubiček od ubrousku jsme vytvořili "kuličkovou dráhu". Výzva byla v tom, že jsme trubičky neslepovali, a tak děti musely držet při sobě, abychom dobroty pro zvířátka mohli pomocí kuličkové dráhy dopravit do cíle. Na výletě jsme pak udělali to samé i s druhou třídou a tentokrát jsme tam jídlo pro zvířátka nechali. I když děti dopravily pouze jeden kaštan, tak přišly na to, že občas je těžší držet při sobě, než se může na první pohled zdát. I z neúspěchu jsme se však něco naučily.

Zelený Bertík

Modrý Bertík

Oranžový Bertík

O velikém stromu

Znáte pohádku "O veliké řepě?" hádáme, že ano... a co tu "O velikém stromu"? Pohádky jsou to podobné, jen v té naší jsme se učili sounáležitosti a taky tomu, že každý, i ten nejmenší, se počítá. V této pohádce se Bertík s Maruškou vydali do lesa doplnit zásoby na zimu, ale před krmelcem seděla smutná zvířátka - cestu ke krmelci jim zavalil velký strom. Bertíka hned napadlo, že strom odvalí, ale nešlo to. Postupně volal na pomoc zvířátka: medvěd - ten nejsilnější šel jako první, potom se přidal jelen s mohutnými parohy, zkusil to i zajíc, protože má ze skákání silné nohy, ale strom se ne a ne hnout. Poslední, kdo zbýval, byl malý ježeček, ale Bertík to nechtěl ani slyšet: "Jak by nám asi mohl pomoci takový prťous...". Maruška Bertíkovi připomněla kouzlo sounáležitosti, a tak zavolali i ježečka. Tlačili, tlačili a najednou KŘUP a strom se odvalil. To bylo radosti! 

Jsme škola

"Vítejte v naší škole!" prohlásila jsem na úvod první Bertíkovské školičky.

"Ale my nechodíme do školy!" smály se děti. "My chodíme jenom do školky."

A tak jsem začala vysvětlovat, že Mateřská škola je také škola a učíme se v ní. Děti pak přemýšlely, čemu že se ve školce učí. Nakonec toho vymyslely opravdu hodně. To bylo překvapení, kolik toho ve školce děláme, a že je to učení!

A aby bylo dětem jasné, že Bertíkovská školička je opravdu o učení, přemýšlení, o dodržování pravidel a zdokonalování se, tak jsme si hned vyluštili křížovku a pobavili se o tom, co jsme se dnes naučili. To aby nikdo nezapomněl, že chodí do školy! 

                                            Markéta Exnerová Požická

Oranžový Bertík

Jablíčka od dědečka

Bráškové Albert a Antonín nám do školky přinesli od svého dědečka ze sadu plnou přepravku jablíček, která o víkendu společně s rodinou sklízeli. Udělali jsme si tedy jablečný týden, během kterého jsme se učili samostatnosti při jejich zpracování. Jablíčka jsme poznávali všemi smysly, ochutnali jsme je za syrova i upečená a na závěr týdne jsme si připili čerstvou jablečnou šťávou! 

Modrý Bertík

Nečekaný dárek

Na začátku října nám čertík Bertík vyprávěl příběh o veverce Káje a jejím novém sousedovi ježkovi Bodlinkovi. Děti se hned zajímaly, kdo to ten nový soused je, a tak jsme se rozhodli, že se na něj půjdeme podívat. V lese nás čekalo dobrodružství! Děti sledovaly cestu, kudy ježek chodí domů, běhaly slalom, poznávaly stopy lesních zvířat a poslouchaly zvuky lesa. Na konci jsme Bodlinkovi přilepili listy na hřbet, aby mu nebyla zima, a on nám dal, jako poděkování, malý dáreček - žížalu. To bylo pro děti překvapení! 

Žlutý Bertík

Minecraft týden

Při společném plánování na měsíc říjen, projevily děti zájem o Minecraft, a tak jsme si udělali celý týden věnovaný tomuto tématu! Děti nosily do školky věci z domova, které byly právě s touto tématikou a naše třída se pomalu proměňovala v krychlový svět! Stavěli jsme úkryty a doupata pouze pomocí různých geometrických tvarů, kreslili jsme vše hranatě a nakonec jsme si z barevných čtverců - bloků vytvořili Minecraft půdorys, na který se můžete podívat v galerii. 

Zelený Bertík

Fotografie samostatných Zelených Bertíků není třeba komentovat.
Navíc jsou to i koumáci - přišli na to, proč je vlastně důležité naučit se vázat uzlík a kličku: "No kdybysme potkali lupiče, abysme ho mohli svázat!"

Začátek školního roku a akce jurta!

`

Další a opravdu velkou akcí je stavba jurty na pozemku školy. Děkuji všem rodičům, kteří byli ochotni pomoci s financováním tohoto projektu, který si klade za cíl umožnit dětem prožívat pobyt venku v suchu a bezpečí i když zrovna není ideální počasí, a také jim rozšířit obzory o zajímavé prostory pro jejich hry. V tuto chvíli máme všechny potřebné finanční prostředky zajištěny, ale potýkáme se s nároky stavebního úřadu. Zajišťujeme veškerou potřebnou dokumentaci. Snad se vše brzy vyřeší a my jurtu postavíme dle plánu, tedy do konce listopadu.

                              Markéta Exnerová Požická

Modrý Bertík

Neslušná Anička

Na začátku září, jsme objevili ve třídě dopis od Bertíkovi kamarádky Aničky, který ale nebyl úplně slušný. To vyvolalo mezi dětmi zvědavost i spoustu otázek. V dopise se dozvěděli, že Anička utekla ze školky, protože je tam nuda a ještě k tomu zničila Bertíkovo překvapení. Společně jsme se vydali hledat Aničku na zahradu a pomohli jsme Bertíkovi s tím, co Anička zničila - složili jsme první kartu ctnosti - Slušnost s Aničkou, která nás provázela po celý měsíc.

Oranžový Bertík

Rošťák Bertík!

V září jsme se v oranžové třídě pustili do velkého dobrodružství – učili jsme Bertíka, jak být opravdový slušňák. Nebyl to snadný úkol, protože náš třídní rošťák se snažil pravidla obejít, kde se dalo. V zoo se třeba vykláněl do klece a krmil zvířata, jindy nám skákal do řeči, a na hřišti zase dělal, že pravidla neexistují. Naštěstí mu celou dobu pomáhala Anička, děti i my dospělí. Vymysleli jsme si veselou písničku na melodii z pohádky Mach a Šebestová, která Bertíkovi připomněla, že slušnost není nuda, ale vlastně docela legrace. Děti si ji zpívaly s chutí a Bertík si díky ní začal lépe pamatovat naše školková pravidla. Nakonec se ukázalo, že i náš čertík Bertík dokáže používat kouzelná slova "prosím", "děkuji" a "ahoj" a díky tomu je nám všem po prvním měsíci ve školce moc hezky!

Zelený Bertík

Cvičíme venku

Se zelenými Bertíky jsme už dlouho plánovali vycházku na vloni zrekonstruované hřiště v Kropáčkově ulici. Když jsme zjistili, že nebudeme moct jít do tělocvičny ve škole, bylo to jasné - konečně přišel ten správný čas na návštěvu sportoviště!
Když jsme se zorientovali v prostoru hřiště, zahřáli jsme se během, poskoky, "vánočkou", naučili jsme se startovat na smluvený signál a zahráli hru ,"Na bacily a vitamíny". Pak jsme si vyzkoušeli posilovací stroje a zahráli fotbal.
Spokojeni se svými sportovními výkony jsme se s hřištěm rozloučili a slíbili si, že co nejdřív opět přijdeme a vyzkoušíme i další hry a sporty, třeba basketbal nebo pingpong.

Žlutý Bertík

Barevné září s Bertíkem

V září jsme ve školce přivítali nové děti a seznámili jsme se s naším žlutým Bertíkem. Děti učily Bertíka slušnému chování, kouzelným slovíčkům a barvám, se kterými jsme si celý měsíc hráli. Společně vymyšlená pravidla jsme si vyzkoušeli při různých hrách, a nakonec děti ve skupinách poskládaly a vybarvily omalovánku dohodnutých pravidel.