BERTÍKOVO ZÁŘÍ

Rodičovská sobota ve školce

Prožili jsme společně první rodičovskou sobotu a bylo to....

Na začátku nesmělé, každý se cítil trochu nesvůj. Rodiče nejspíš proto, že ještě nevěděli, jak to bude probíhat a co mají čekat. Děti nejspíš proto, že najednou měli ve školce rodiče, se kterými měli něco tvořit a učitelky z toho všeho kolem - velká účast, se kterou nepočítaly, noví rodiče, které neznají a děti, které reagují jinak než při běžném školkovém dni.

Ale už při čtení Recyklačního příběhu nervozita pomalu opadala, a když jsme se pustili do tvoření - záchrany Pet Lahve - tak už panovala přátelská tvůrčí atmosféra. A právě proto to děláme!

Takže jaká ta sobota byla? Báječná a my za ni moc děkujeme!

                                         Markéta Exnerová Požická

ŽLUTÝ BERTÍK

Berta má svátek!

Bertíka už potkal snad každý z nás, ale potkat nějakou jeho kamarádku nebo kamaráda z pekla se nám podařilo až letos na výletě. Vyrazili jsme s dětmi do Pekelných dolů u Lindavy, hned při prohlídce první jeskyně děti narazily na čertici, která byla Bertíkovi hodně podobná, jen to chování bylo jiné. Bertík nám ji představil jako svoji kamarádku Bertu, která do Pekelných dolů utekla, protože v pekle jí nezbyl žádný hodný kamarád a ona nechtěla svůj sváteční den slavit jen samými naschvály. Berta nám ukázala, kde si s Bertíkem nejraději hráli, kouzelná světýlka dodala dětem odvahu, aby prošly jeskyní samy a na oslavu svátku jsme se s Bertou rozdělili o sušenky, které jsme předchozí den upekli ve školce. Ukázali jsme Bertě, jak se přeje ve světě lidí, naučili jsme jí trochu toho slušného chování a na rozloučenou jsme jí zazpívali naši Bertíkovskou hymnu. Berta se nakonec šťastná vrátila zpátky do pekla, ale my doufáme, že ji ještě někdy uvidíme.

ZELENÝ BERTÍK

Jarní snažení má své výsledky

Na jaře jsme se s dětmi pustili do malého zahradnického dobrodružství. Nejprve jsme se vybavili potřebným materiálem, a pak hurá do práce. Do velkých truhlíků na naší zahradě jsme zasadili semínka zeleniny, která jsme potom poctivě zalévali, pozorovali a čekali, zda a jaká úroda nám z toho vyroste. Bez píle, pracovitosti a trpělivosti by to nešlo. No a čekání se vyplatilo a přineslo své výsledky. V září jsme se dočkali "velké" sklizně .Z hlíny v truhlících jsme vytahovali jednu malou mrkvičku za druhou a dokonce jsme sklidili i malou zelenou papričku. I když naše úroda rozhodně nevystačí na zeleninový salát pro celou školku , tak radost z ní byla obrovská. Na závěr samozřejmě nechyběla ani malá ochutnávka a děti si mohly sníst to, co samy vypěstovaly. Tímto si děti také vyzkoušely, že vypěstovat zeleninu chce čas, péči a i trochu té trpělivosti. A co jsme zjistili? Že někdy i z malého semínka může vyrůst velká radost. 

MODRÝ BERTÍK

Poznáváme okolí školky

V září jsme s dětmi poznávali okolí naší školky a nejvíce jsme si užili les kolem Lesáku. Z přírodnin jsme skládali Bertíky, stavěli velký přístřešek z klacků a u potůčku jsme zkoušeli stavět hráze.

Největší zábavou ale bylo hledání hub. A že jich bylo! Našli jsme opravdu spoustu různých druhů, dokonce i jedlých. A protože jsme jeden den našli opravdu hodně hřibů, posbírali jsme je a nechali je na lavičce pro nějakého dalšího houbaře.

ORANŽOVÝ BERTÍK

A proč?

Bertík měl ten den svůj "A proč?" den…

Byl to pátek na konci měsíce, den, kdy se ve školce uklízí výstavka, odnášíme si pyžámka a výrobky, uklízíme knihovnu, děláme pořádek v Ateliéru i osobních boxech. Bertík se už od rána při každé činnosti, ke každé poznámce k pravidlům nechápavě ptal "A proč?!" - Bertík je přeci ve světě lidí noví, ve školce to ještě nezná… A tak jsme s dětmi trpělivě odpovídaly, někdy následovaly další "a proč" dodatky, jindy mu odpověď stačila. Proč uklízíme knížky? Proč neběháme? A proč se omlouváme? Proč neskáčeme ze schodů? (Odpověď například byla protože nejsme klokani :-)). A proč se navzájem v lidském světě zdravíme? Těžká otázka… Odpověď přišla sama. S dětmi nás ten den čekala poměrně dlouhá procházka, při které jsme trénovali chůzi ve dvojici, rovné přecházení jako jeden vlak, vnímání pokynů, rozhlížení se (a proč?). Procházka vedla přes univerzitní náměstí dolů po lesních schodech, kolem tenisu na zastávku Botanická. Míjeli jsme pár kolemjdoucích, kterým jsme uhýbaly, abychom se všichni vešli na chodník (a proč?), děti dospělé zdravily a dospělí pozdravy opětovali. Pak děti pozdravily paní s udiveným výrazem v tváři. Paní učitelka začala komentovat situaci, že si děti berou za své slušné zdravení :-) Paní se doširoka usmála, dětem poděkovala se slovy, že ji setkání a pozdravení udělaly radost a zlepšily ji den.

Aha, tak proto… Chování se laskavě a lidsky ve světě lidí, umět si poděkovat, poprosit, omluvit se, odpustit si, vnímat se a zdravit namísto přehlížení, dělá dny ve školce i mimo ni lepšími :-)